Olomouc Asian Studies

Myšlenky týkající se (lidského) těla, genderu a identity jsou jádrem mnoha sociopolitických otázek a kulturních trendů v dnešní Asii a zároveň inspirují inovativní výzkum uměleckého vyjádření z asijské minulosti. Tato kniha se zaměřuje na sociopolitické i kulturní otázky z různých geografických a historických kontextů a zdůrazňuje komplexní souvislosti a interakce, které spojují tyto tři interpretační osy. Jak se těla stávají prostředky pro vyjádření a vyjednávání genderu a dalších identit? Co odhalují životní zkušenosti žen a LGBTQ+ osob v Asii o biopolitice, normativních očekáváních a hodnotových systémech v různých společnostech? Jak umění odráží reprezentaci a utváření genderových těl a nejednoznačných identit? Tato kniha, která překračuje hranice každodennosti a avantgardy, aktivismu a umění, násilí a potěšení, stejně jako intimity a politiky, vrhá nové světlo na asijské kultury a společnosti, od Indie, Indonésie, Japonska, pevninské Číny, Tchaj-wanu až po Thajsko, a potvrzuje tak význam tohoto regionu v širších debatách o biopolitice, genderu a lidské důstojnosti.

Téma kontinuity a změn v Asii je obecně přijímané jako důležitý a složitý problém. Asie je považována za jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících částí světa. Rychlé proměny Asijských ekonomických, politických a sociálních či kulturních systémů poskytují řadu námětů ke zkoumání v takových oblastech, jako je antropologie, etnografie, lingvistika a literární studia, či v takových vědních oborech, jako jsou sociální, politická a ekonomická studia. Obzvláště po několika letech opatření proti šíření Covid-19 je důležité porozumět tomu, co zůstalo stejné, či co se mohlo změnit a být navždy ztraceno.

Tato publikace představuje soubor 19 kapitol, které reflektují téma Voiced and Voiceless in Asia z rozmanitých úhlů pohledu a pomocí různých vědních disciplín a perspektiv, přičemž je konkrétně aplikují na Čínu, Indii, Japonsko a Taiwan. Kapitoly jsou rozděleny tematicky do sociálně vědní a literárně uměnovědné části, i v té se však autoři vyjadřují ke společenským otázkám. Kromě historických témat, týkajících se např. japonského kolonialismu nebo čínských zemědělských reforem v 50. letech 20. století, se publikace věnuje i velmi aktuálním tématům, jako jsou např. čínské represe v Xinjiangu, japonský aktivismus proti genderové diskriminaci a násilí na ženách či problémy námezdních pracovníků v Indii a scénického umění v Japonsku během pandemie covid-19. Poskytuje vhled jak do světa satirických dřevořezů zobrazujících válku Bošin či literární tvorby vznikající v japonských leprosáriích v první polovině 20. století, tak i do světa současné čínské, japonské a čínsky psané tibetské literatury. Různorodost témat a perspektiv, se kterými se v jednotlivých kapitolách setkáváme, dobře dokumentuje a zároveň zdůrazňuje skutečnost, že otázka „hlasu“ je úzce provázaná s otázkou „moci“ a řadou společenských, politických i kulturních problémů.