Archaeologica Olomucensia

Kovové náramky/nápažníky v době železné byly součástí každodenního života tehdejších lidí. Tento fakt se odráží nejen v množství nalezených exemplářů, ale též v jejich dlouhém a rozmanitém vývoji, který lze sledovat zejména u proměn výzdoby a tvaru. Nešlo pouze o ozdobnou část oděvu. Náramky/nápažníky měly totiž i sociální, kulturní a ekonomickou hodnotu, která se projevila především ve způsobu, jímž se s nimi nakládalo při pohřbech a uložení. Kniha je prvním komplexním zpracováním tohoto fenoménu na Moravě. Jsou v ní definovány jednotlivé typologické kategorie náramků/nápažníků, představen je také jejich typologicko-chronologický rozbor. Nechybí ani zamyšlení nad významem těchto šperků, hledání původu jejich obliby či rekonstrukce náramkové a nápažníkové části kroje zejména sociálně výše postavených jedinců. Knihu doplňuje katalog všech exemplářů z Moravy a fotografická dokumentace.

Královské město Uničov bylo založeno v souvislosti s jednou z vln vrcholně středověké kolonizace na počátku 13. století. Tehdy vznikla základní struktura osídlení celého regionu v podobě, která přetrvala do dnešních dnů. S nepatrným časovým odstupem probíhalo rozšiřování církevní správy oblasti. Kniha přibližuje vývoj zázemí města, a to prostřednictvím analýzy strukturálních změn osídlení a stavebního vývoje církevní architektury. Kromě terénních výzkumů a povrchových průzkumů v bezprostředním okolí Uničova je hlavní pozornost věnována historii utváření sítě venkovských farních kostelů v regionu v době vrcholící kolonizace. Výsledkem propojení archeologických pramenů, historických zpráv a stavebně historických průzkumů je komplexní pohled na proces formování krajiny nejen v průběhu tzv. dlouhého 13. století, ale také v následujícím období.

Kniha nabízí komplexní pohled na středověké osídlení v prostoru bývalého panství pánů z Holštejna. Opírá se převážně o klasickou archeologickou metodiku a aplikaci tradičních archeologicko-geografických postupů. Vychází v edici Archaeologica Olomucensia.

Doba halštatská (800-450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty. Je však paradoxem a zároveň velkým dluhem moravské archeologie, že o této pozoruhodné a svébytné epoše pravěku dosud nevyšlo žádné syntetické dílo. Nová kniha se snaží tuto mezeru zacelit. V kontextu celé Moravy přináší nové poznatky, reviduje početná starší data a nabízí pestrou škálu různých interpretací. Předložené závěry vycházejí zčásti ze spolupráce s řadou kolegů z humanitních a přírodovědných oborů. Kniha otevírá cestu k výraznému propojení badatelských výsledků s jinými evropskými regiony. Archeology, kteří se zabývají dobou halštatskou, nepochybně podnítí k diskuzi.

V roce 1928 začaly pod záštitou německého Městského muzea v Uničově a brněnského prehistorika Karla Schirmeisena archeologické výzkumy v regionu. Pomyslný zlatý věk uničovské archeologie neztratil svůj lesk ani po roce 1938, kdy se stal Uničov součástí Německé říše. Uničovská archeologie se tehdy profesionalizovala, ovšem v roce 1945 dospěla k zániku. Na terénních výzkumech a jejich laboratorním zpracování se od počátku podílela Mizzi Manethová, rodačka z Uničova a jedna z prvních žen v moravské archeologii. V jejích životních osudech se takřka ukázkově odrážejí společenské a politické proměny, jimiž prošly české země v 1. polovině 20. století.

Mgr. Tomáš Zeman, Ph.D., působí od roku 2015 v sekci archeologie katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Již od studia archeologie na Masarykově univerzitě v Brně v letech 1992- 1999 se specializuje na období germánského osídlení Moravy – dobu římskou a dobu stěhování národů; je autorem více než čtyřiceti článků a studií v domácích i zahraničních odborných časopisech. Téměř dvě desítky let se systematicky věnuje archeologii jihovýchodní Moravy, včetně spolupráce s místními nadšenci. Publikace vychází především z výsledků jejich povrchových průzkumů a vůbec poprvé v moravské archeologii doby římské zpřístupňuje obsáhlý soubor (nejen) kovových artefaktů z jednoho regionu, získaný moderními prospekčními metodami.